Gioacchino Rossini: Lazebník sevillský

Kdo by neznal nejslavnějšího lazebníka všech dob – Figara, který suverénně vládne nejen břitvou, ale i skvělým vtipem, s nímž pomůže získat hraběti Almavivovi jeho milovanou Rosinu? Láska, lsti a intriky, to jsou ingredience Rossiniho mistrovské komické opery. Jiskřivý půvab jeho hudby, efektní virtuózní party hlavních hrdinů – šelmovské Rosiny s bravurními koloraturami a temperamentního Figara –, i razantní tempo, s nímž kvapí děj kupředu, zajistily Lazebníku sevillskému trvalé místo ve světovém repertoáru. Dnes by už nikdo neuvěřil, že premiéra 20. 2. 1816 v Římě byla jedním z největších skandálů v operní historii vůbec! Opera překypuje neodolatelnými komickými výjevy, přesto se objeví i vážnější tón – například ve slavné árii učitele hudby dona Basilia o pomluvě, která má dodnes svou hořkou platnost. Nicméně autor předlohy, slavný francouzský dramatik Pierre Beaumarchais, napsal, že se chtěl především „oddat svému veselému temperamentu a divadlu vrátit jeho původní radostnou náladu“. Rossiniho zhudebnění na tento úmysl bezprostředně navazuje a stejný cíl si klade i nová inscenace ve Státní opeře Praha, která byla s nadšeným ohlasem přijata také při hostování v Salcburku v říjnu 2007.

Premiéra: 29. 9. 2005

Ohlasy v tisku